Eliška Fraňková







JAK ŠEL ŽIVOT - OSOBNÍ PŘÍBĚH: 
 
* 1986, Nové Hutě, úraz páteře, vozík, kvadruplegik

Pohybuji se na vozíku a mám postiženou hybnost i horních končetin.

Na klávesnici například píši malíčkem.

Vždycky tomu tak ale nebylo - díky mému otci,co dělal zimy na vleku a naučil mi na lyžích,tak jsem na nich závodila a i vyhrávala.Pak jsem se naučila na snowboardu a závodila i na něm. Milovala a miluji moře.

V mých 15letech kdy jsem končila zák.školu ve Vimperku a začaly prázdniny, se mi týden před mými narozeninami zabil tatínek při autonehodě.

Když jsem nastupovala na učiliště do Prachatic, tak rok na to v 16cti letech jsem se, kvůli škole a dojíždění, odstěhovala do Vimperka.

Ve škole jsem byla bezproblémová. Po ukončení učiliště v oboru kuchař-číšník mi přišlo vyrozumění, že jsem přijatá na soukromou školu v Prachaticích a mohu se tak dále zdokonalovat v oboru.Byla jsem neskonale šťastná a pyšná.

Vrátila jsem se tehdy o prázdninách ze Španělska a společně s přítelem jsme hned přijali pozvání ke kamarádce na chatu v Pravětínském lese, kam jsme rádi chodívali ke splavu. Táborák, opékání, kytara.

Při návratu pěšky domů po silnici mi podklouzla noha do příkopu, po pás jsem byla v potoce a  nemohla se zvednout. Na vině byl batoh na zádech.

Ležela jsem tam skoro 2 hodiny než se podařilo najít signál a zavolat záchranku. Ta přijela záchranka a odvezla mě do Vimperka, kde na mě čekal už vrtulník a odvezl mi do Č.Budějovic,kde mě operovali a po čase převezli do Prahy. Po 14 dnech přišly komplikace se zápalem plic a 6 měsíci na dýchacím přístroji. Za tu dobu 3 operace střev.

To jsem již byla v Prachaticích. Mamka za mnou jezdila každý den. Když se můj zdravotní stav zlepšil po 6ti měsících,tak mi odvez vrtulník do Prahy v lednu na spinální jednotku,kde mě připravovali do Kladrub.

V Motole jsem byla 4.měsíce. Pak jsem šla do RÚ Kladruby, kam jsem se celkem v dané situaci těšila, protože tam byli známí, s nimiž jsem byla v Motole.

Když mě pustili po 5ti měsících z Kladrub domů,bylo to pro mě a pro mou matku vyhráno.Konečně doma.Bydlím doma, v Nových Hutích, s mou matkou a bratrem.

Miluji zvířata,mám je jako mé děti.Mám dva psi,kočku a hodně „ukecaného“ papouška,co mi dělají společnost.

Můj sen je osamostatnit se a bydlet ve městě. A dokázat si,že to zvládnu sama.A také,že má matka není nejmladší.I když jí říkám,že má občas pubertu.I když jsme na sebe zvyklé a nemůžeme bez sebe být.Jinak každý rok jezdím cvičit do paraplete a do Košumberka.

Sen – osamostatnit se, něčím být, něco dokázat.

V Tangu k tomu vidím vidím šanci a dělat to navíc způsobem, kdy přitom člověk ještě navíc pomůže někomu jinému je těžko popsatelné naplnění.

 

 

Kontakt

Tango Havlíčkův Brod, v.o.s. Na Výšině 3241 Havlíčkův Brod 580 01 +420 777 795 860 klempir(@)clovickovani.cz